Jdi na obsah Jdi na menu
 


30. 3. 2020

Kovová vazba

  • vzniká u kovů pouze v pevném stavu
  • vzniká mezi částicemi v krystalové mřížce, která je složena z kationtů
  • v krystalové mřížce jsou uloženy kationty kovů do tzv. uzlových bodů
  • valenční elektrony kovů jsou rozmístěné v krystalické mřížce a volně se pohybují ve formě tzv. elektronového plynu
  • všechny valenční elektrony jsou společné všem kationtům krystalové mřížky → vazba je delokalizována (= kationty patří všem elektronům)
  • delokalizace = sdílení valenčních elektronů všemi atomy v krystalové mřížce kovů
  • pohyblivost valenčních elektronů je podmínkou elektrické vodivosti, kdy proud elektronů je vyvolaný jejím usměrněným pohybem
  • kujnost (tažnost) = je vyvolána posunem krystalické mřížky po sobě

Vlastnosti:

  • vedou teplo
  • tažné kovy
  • kujné kovy
  • počet valenčních elektronů určuje tvrdost kovu a teplotu tání (více elektronů tvrdší kov a vyšší teplota tání)

Slabé vazebné interakce

  • jsou vždy utvořeny mezi jednotlivými molekulami
  • tyhle síly při nižších teplotách sdružují molekuly do tzv. agregátních stavů kapalného nebo pevného skupenství
  • síly ovlivňují některé fyzikální vlastnosti (bod tání, bod varu)
  • mlže k nim docházet mezi molekulami téže látky, ale i mezi molekulami jiné látky
  • dipólový moment = vektorová veličina orientována od záporného pólu ke kladnému
  • pokud je vektorový součet všech dipólových momentů v molekule různý od 0, pak se jedná o polární molekulu, pokud je součet = 0 jedná se o nepolární molekulu
  • větší X je v místě záporného náboje


Rozdělení:

  1. Van der Waalsovy síly – slabé přitažlivé síly mezi molekulami způsobené nepravidelným rozmístěním, pohybem elektronů v atomech molekul, působí mezi libovolnými molekulami a jsou závislé na vzájemném přibližování těchto molekul

    rozdělení:
    1. Coulombické síly = mají elektrostatickou povahu
      • působí pouze mezi molekulami s permanentními (stálými) elektronovými dipóly
      • u těchto sil se odpuzují stejně nabité částice a přitahují se částice s opačnými náboji – dochází k uspořádání celé soustavy – tento děj je spojen s poklesem E a tím vzrůstá stabilita tohoto systému
      • v kapalinách je Coulombické uspořádání neustále narušováno vlivem tepelného pohybu částic
      • nerovnováha se vrzy obnoví

 

  1. Disperzní síly = elektronový obal v každé molekule trochu kmitá = osciluje
    • vlivem oscilace dochází k tomu, že těžiště záporného náboje všech elektronů a těžiště kladných nábojů jader spolu v některých okamžicích nesplývají
    • pokud se k sobě přiblíží 2 oscilující dipóly, dojde k jejich souhře (synchronizaci) – tzn. že na sousedních molekulách se určitém okamžiku nacházejí opačné náboje
    • disperzními silami na sebe působí molekuly všech látek
       
  1. Indukční síly = částice s permanentním dipólovým momentem vždy působí na jiné částice
    • částice způsobují deformaci elektronových obalů
    • po rozpadu elektronového obalu se částice nepolárních stávají látky polarizované a změní se jejich dipólový moment
  1. Vodíková vazba = vodíkový můstek – je typem slabých vazebných interakcí

je podmíněna:

  • přítomností volných elektronových párů na některém z atomů vázaných v molekulách
  • přítomností atomů H vázaného s atomem, který má vysokou X

= je to vzájemné přitahování molekul obsahující H a volný elektronový pár

  • E vazby u vodíkových můstků je menší než E u běžné kovalentní vazby
  • její pevnost závisí na velikosti parciálního náboje u atomů H, tedy na X, atomy se kterým je vodík vázán
  • pokud jsou vodíkové vazby dostatečně silné, výrazně ovlivňují fyzikální vlastnosti látek (př. bod varu)
  • u IV. A skupiny nejsou vodíkové můstky kvůli nízké X těchto prvků a kvůli nepřítomnosti volného elektronového páru u těchto prvků